Bastlení Bastlení Bastlení bastlení



MOTTO:   
Teorie znamená, že vše víme, ale nic nefunguje.
Praxe znamená, že vše funguje, ale nevíme proč.
Mnohdy je ale teorie úzce spojena s praxí.
Znamená to, že nic nefunguje a nikdo neví proč ...




Články na této stránce:

IVCOM modem | XR modem | Indikátor k aku | 4 el. Yagi SSB | 2 el. quad | VF sonda | Dávač | Slimák | Zátěž | Korekce | GP CB 5/8 | 3 el. Yagi na CB | 2 x 5/8 lambda | Ochrana | HamCom modem | Yagi 900 MHz | Dipól 27 MHz | Matcher |  Teleskopická anténa | VOX ]



V budoucnu by se mohli v rubrice BASTLENÍ objevit i tištěné spoje. Abyste je měli v měřítku 1:1, budou ve formátu F. Mravenec 3.50. Pokud tento program nemáte, stáhněte si ho v rubrice download. Tisk DPS je právě 1:1. Samozřejmě se obrázek objeví na stránce i jako GIF.



IVCOM modem - pro provoz packet radia rychlosti 1k2

I když mi Salát dal popud ke stavbě modemu, už to nevydržel a koupil si IVcom modem. Ten mě docela zaujal, tak jsem mu ho na pár dní zabavil a jal se ho zkoumat. Zjistil jsem, že je tam jed PIC a toť vše. Umí 1k2 AFSK (standart na PR), údajně 2k4 a 4k8 Manchester a SSTV, RTTY, CW, FAX. Údajně proto, že jsem to zatím nějak adekvátně nezkoušel. Celý hotový modem stojí cca 750 Kč. Na inetu jsem ale našel firmu, jež nabízí stavebnici za 550 Kč a samotný PIC za 350 Kč. To bylo něco pro mě. PIC jsem koupil, vyrobil primitvní plošňák a světe div se, ono to fungovalo na první zapojení. Takže tohle je ideální pro někoho bez přístrojového vybavení. Není, co dodat, snad firmu, která PICu nabízí: www.jmtronic.cz

schema IVCOM modemu (ivsch.gif - 20kB)

foto hotoveho IVCOM modemu

Plošný spoj ve formátu F. Mravenec 3.50 (ivpcb.rar - 3kB)

P.S. Jmtronic má podobné schéma, ale je v něm chyba. Řiďte se podle výše uvedeného.

George, kaenge 2002

Nahoru ]



XR modem - pro provoz packet radia rychlosti 1k2

Popud k postavení levného funkčního modemu mi vnuknul Salát, CZ1SRO, u kterého se začínaly projevovat abstinenční příznaky, když musel prodat kompa, v kterém mu sloužila zvukofka coby modem. Hledal jsem nějaké schéma a našel jsem modem, používající na příjem XR2211 a XR2206. Jejich cena je relativně nízká (cca 90 Kč a 160 Kč u Nedis-Kerr), tudíž padla volba na ně. Předem upozorňuju, pokud byste měli kupovat vše, co je na stavbu třeba, taxe to moc nevyplatí, cena se vyšplhá cca k 500,- Schéma a klišé plošňáku mi poslal CZ8PRU, pro jistotu jsem ještě našel pár jiných na internetu. DPS jsem trochu upravil a opravil.

Nejvíc času u XR modemu zabírá oživení, bez dobrého čítače nebo osciloskopu to podle mého oživit nejde, ale možná se někdo takový najde.

A) Přepnout modem na TX a nastavit správné kmitočty na výstupu modemu. Buď nenecháte nic náhodě a na vstup TX data připojíte +11 V nebo -11 V a nastavíte 1200/2200 Hz anebo zariskujete a připojíte modem k počítači a na něm spustíte program pro testování baycom modemu. Třeba TONE.EXE nebo TONETEST.EXE.

B) Připojit k počítači a nainstalovat FlexNet (jak na to, se dozvíte jinde na této stránce). Příkazem CAL 0 30 spustíte kalibraci portu, pochopitelně toho, kde máte baycom. Tím se začnou periodicky střídat 1/0 na výstupu, tj. 1200/2200 Hz na výstupu modemu. Ten přímo připojíte na audio vstup modemu a osciloskopem šáhnete na nohu data RX (CTS). Trimrem P3 nastavíte obdélník se střídou 1:1.

Pokud jste došli až sem bez problémů, jste géniové a máte zlaté ručičky. Já jsem oživoval XR modem cca 6 h, dojel sem na pár svých chyb a hlavně na použité nastavovací trimry. Proto důrazně varuji, nepoužijte v žádném případě trimry z předvolby TV kanálů, ačkoliv se svým počtem otáček přímo nabízejí. To už je lepší použít klasické. Nastavení jde trochu hůř, ale není to nemožné. Další věcí jsou kondenzátory C6 a C14. Je bezpodmínečně nutné použít kvalitní fóliové typy, např. CF1xxxJ z katalogu GM.

schema XR modemu (xrsch.gif - 28kB)

S plošným spojem je to trochu horší, nemám ho v el. podobě, naskenuju to, co jsem vytvořil já, snad se v tom vyznáte. Podotýkám, že plošňák je oboustranný, ze strany součástek je ponechána měděná vrstva, okolo vývodů součástek je odstraněna pomocí 3 mm vrtáku. Zemní spoje se potom pájí přímo na ní. Navíc je modem poměrně dobře stíněn. Jedna výhoda: modem jde bez problémů "nadrátovat" na univerzální plošný spoj. Já to takhle v první verzi udělal, když trochu polevíte na estetických zásadách, jde to dokonce i používat :-). V pěkné krabičce vypadá profesionálně všechno, hi.

No a takhle to vypadá hotové v krabičce, navíc s toroidy pro omezení vnikání vf do modemu:

foto hotoveho XR modemu

George, kaenge 2002

Nahoru ]



Napájecí panel s indikátorem stavu akumulátoru

Asi už jste zažili případ, kdy při expedici nebo při portejblu vycházelo z akumulátoru klubko drátů a jakmile jste chtěli něco připojit nebo odpojit, tak vypadlo všechno? My jo, proto jsem postavil napájecí panel, dimenzovaný asi na 20 A odběru. Průřez přívodních kabelů k akumulátoru je 4 mm2, délka asi 1,5 m. I při 20 A na nich nevzniká moc velká ztráta napětí. Jako konektory pro spotřebiče jsem použil chinche. Mají řadu výhod: jsou poměrně levné, nemůžete je přepólovat, bez problémů přenesou 10 A aniž by se hřály, tudíž na nich je také malý úbytek napětí. Na panel lze přivést napětí 12 a 24 V se společnou zemí, napěťové svorky jsou barevně označené.

A aby byl panel alespoň trochu inteligentní, dal jsem do něj jednoduchý indikátor polarity s indikátorem podpětí. Dvě LED signalizují všechny stavy. Tohle schéma jsem získal od Járy Sedláře, CZ6JSE, který ho vymyslel a poslal mi ho po paket - rádiu. Eventuelní dotazy směrujte tedy na  krysatec@seznam.cz. Schéma indikátoru je zde:

Samozřejmě indikuje pouze 12 V sekci na panelu, protože je to asi nejpoužívanější napětí. Rozlišuje tři stavy:

Součástky jsem dal na kousek univerzálu, je to asi nejvýhodnější. Panel je dobré k akumulátoru připojovat bez spotřebičů, protože když ho náhodou přepólujete, nic se nestane a rozsvítí se červená LED. S připojeným TRXem se sice rozsvítí taky, ale s ní i ten TRX. Pokud budete používat menší proudy tak do 5 A, je možné samozřejmě použít jako ochranu před přepólováním např.  relé .

Ještě jeden tip: použil jsem jakousi krabičku, která pochází z armády a sloužila asi k paralelnímu připojovnání sluchátek při nacviku telegrafních značek. Je kovová a místo banánků našroubujete osm šroubovacích zásuvek chinchů.

George, kaenge 2001

Nahoru ]



4 prvková anténa Yagi pro 27.550 MHz - návrh

Už kdysi jsem chtěl realizovat výkonnou směrovku pro SSB na CB a teď k tomu dozrál čas. Výchozími požadavky bylo:

Anténa je zatím ve fázi vzniku. Pro její vymodelování jsem použil vynikající program YagiMax ve verzi 3.0, který si můžete stáhnout v sekci download. V podstatě se jedná o mírně upravenou anténu firmy CUSHCRAFT pro pásmo 10 m.

Navržený model vykazuje zisk 6.4 dBd při předozadním poměru 30 dB na kmitočtu 27.550 Mhz. Zisk je konstantní zhruba od 27.300 do 27.800. Předozadní poměr kolísá na krajích od 24 dB na začátku do 20 dB na konci. Konstrukce počítá s ráhnem o průměru 5 cm, prvky jsou složené z Al trubek od průměru 3 cm do 2.1 cm. Nejdelším prvkem je reflektor, cca 5.6 m, ráhno má délku 5.3 m. Celkově by to mělo vypadat takhle:

Do jara příštího roku bych chtěl mít stavbu antény za sebou. Pokud bych měl kupovat všechen materiál, vyjde cena yaginy asi na 2500 Kč, což je asi tak 1/10 toho, co stojí anténa Cushcraft v originále. Jak stavba dopadne, to se samozřejmě opět dozvíte. Teoreticky navrženou anténu s přiloženými vyzařovacími diagramy si můžete stáhnout zde. Doufám, že se někdo pustí do stavby dřív než já a případně poreferuje, jak to dopadlo. Hodně DX a exotických stanic s novou anténou !

George, kaenge 2001

Nahoru ]



Dvouprvkový CB quad

Po delší vynucené matur(ř)itní přestávce zase něco nového: Dvouprvkový quad. Rozhodl jsem se postavit nějakou normální směrovku a výsledek je zde. Je samonosná, možná vydrží i větší vítr (to jsem nezkoušel) a dává poměrně slušné výsledky, které jsou aspoň přesvědčivé, ne jako u 3 el. drátové yaginy. Vyzkoušená byla při provozu opět z Třemšína v Brdech, kyselým deštěm pokřtěná je také.

Co je třeba:

Nebudu chodit okolo horkého quada, já jsem ho postavil takhle:

Celou konstrukci spojuje železný kříž, svařený z jaklu. Ten by měl být vsunutý asi 120 mm do Al jaklu. Z toho jsou vlastně udělaná ramena. Do jejich konců jsem namáčknul půlku bambusové lyžařské hůlky, které mají u bodce hliníkové "okování". Tím je zaručeno, že se bambus nerozštípne. No, myslím, že z obrázku je vše jasné, určitě by se našlo i jiné a lepší konstrukční řešení, tohle jsem zvolil vzhledem k požadavku "portable".

Mechanická pevnost je dobrá, quad se nekroutí ani neprohýbá. Co se týče symetrizace, lze jí vypustit, ale quad potom údajně šilhá, takže je lepší, bude-li tam. Je provedené cca 10 z na toroidu 50 mm. Ani nevím, jaký mám já, dal jsem ten, který jsem měl po ruce. Lze použít i toroidu z rozebraného PC zdroje, ale asi se do něj těžko vejdete s RG58.

Nastavení není nutné provádět, pokud dodržíte dané rozměry, bude chodit na 100 procent. Pokud by se přeci jenom vyskytly nějaké problémy, PSV se nastavuje změnou délky direktoru i reflektoru. Teď koukám, z obrázku nemusí být jasné, co je co: ten větší čtverec je reflektor, lanko není nikde přerušeno, menší čtverec je vlastně dipól, na jedom vrcholu je Cu lanko přerušeno a zapojeno do anténní krabice k symetrizaci. Podle toho, kde bude vrchol umístěn, je možné volit požadovanou polarizaci: pro vertikál je krabice ve vodorovném ramenu, pro horizontál ve svislém. A je jedno, jestli vlevo, vpravo, nahoře nebo dole.

V mém případě se PSV do 2 pohybovalo v rozmezí od B20 do D35, což docela jde. Potom se PSV poměrně rapidně zvětšuje.

Provozní vlastnosti jsou perfektní: průměrný zisk, měřený stanicí HyGen 323, byl 2-3 S oproti 5/8 GPE 27 zhruba ve stejné výšce. Rozhodně to stojí za to, když si uvědomíte, že co na quadu slyšíte za 2S, 4R, na 5/8 už není vůbec ... Udávaný zisk v dB je 5,9 dBd.

Nějak jsme si na Třemšíně s Vildou říkali, jak jsme mohli vůbec jezdit takovou dobu pouze s 5/8. Určitě se tady ještě objeví časem i fotka z reálného provozu. Výhledově se chystám ještě přidat jeden čtverec před tohle monstrum, uvidí se, co to přinese. Eventuelní dotazy snad zodpovím, ale bude to chvíli trvat.

George, kaenge 2001

Nahoru ]



Vysokofrekvenční sonda

Jde o poměrně jednoduché zařízení, ale při různých opravách či úpravách vysokofrekvenčních zařízení se bez něj neobejdete. V podstatě se jedná o vf usměrňovač, jehož stejnosměrné napětí je potom zobrazováno na citlivém ručičkovém přístroji. Schéma je zde a jak vidíte, je úplně primitivní:

Horší to je ale s mechanickou konstrukcí. Já jsem všechny součástky napájel "do luftu", různě obtočil izolací a tenhle bazmek jsem celkem úspěšně nacpal do kovové trubky s měděným hrotem. Viděl jsem ale ještě jedno provedení u kamaráda z klubu a je v jistých ohledech lepší, ale zase už nejde o klasický tvar sondy. Obě řešení jsou načrtnuta zde, asi nejlepší je postavit obě.

Způsob měření je doufám jasný, jenom v následujícím obrázku ukážu, kam se sonda strká ( ! - kam asi, hi ). Takhle nějak vypadá většina koncových vf zesilovačů u CB stanic s modulací FM:

Obecně se dá říct, že vf napětí se měří až na vazebních vinutích. Poznají se tak, že mají většinou výrazně méně závitů, než vinutí pod nimi. Pokud byste sondu totiž připojili na "živou" cívku, zatížíte ji a tím vlastně rozladíte a měříte nesmysly.

A na závěr malá poznámka. Radši s touhle sondou nezkoušejte "ladit" svůj kilowattový konec, asi by to neustála ona ani váš měřák. Jo, a taky zapomeňte na to, že byste mohli k sondě připojit digitální multimetr. Asi by to přežil, ale ukazoval by bludy.

George, kaenge 2001

Nahoru ]



VoiceKeyer - dávač

Co to je ? Pokud jste alespoň někdy alespoň jednou dělali expedici na CB nebo jeli závod, potom asi víte, že dávat výzvu někdy ve čtyři hodiny ráno je dost únavné, hlavně tehdy, je - li vám odpovězeno třeba na jednu z deseti. Většina z vás i z nás to řešila spaním zhruba do šesté hodiny, kdy se opět začali oběvovat spojení chtivé stanice. Problém pravidelného opakování výzvy řeší právě toto zařízení - dávač.

Co to umí ? Umí to opakovat nahranou výzvu, aniž by se to unavilo. Takže místo papouškování pouze mačkáte tlačítko dávače. Je to neocenitelné a člověk při tom může i dřímat, aniž by propásl spojení třeba přes celou republiku.

Problém konstrukce dávače se dá řešit několika způsoby. Buď si zakoupíte speciální IO, který umí uchovat 20 s řeči a má další poměrně využitelné funkce, který ale ovšem stojí okolo 500 Kč ( dnes nemusí být pravda ), anebo koupíte levný hotový výrobek a spokojíte se s takovou funkcí dávače, pro kterou byl původně zamýšlen. Já jsem volil tu druhou cestu ( tedy - Vilík koupil klíčenku a já jsem dávač postavil - socialistická dělba práce, HI ). Oním výrobkem je ZVUKOVÝ ZÁZNAMNÍK - KLÍČENKA z GM el. Na tento nápad přišel anonymní radioamatér, který svůj nápad publikoval v časopise RADIOAMATÉR 4/2000. S mírnými úpravami vám tento návod předkládám.

Sežeňte si výše zmiňovanou klíčenku. Má označení F-B600C, skl. č. 757-013 a stojí 225 Kč v GM ELECRONIC. Můžete do ní uložit 20 s záznamu, což stačí na poměrně dlouhou výzvu. Oněch 20 s samozřejmě nemusíte využít. Pokud ji tedy máte, rozeberte ji. Použijete destičku, reproduktor i mikrofon. Blánová tlačítka z desky odlepte, nahradíte je jinými. Knoflíkové články se hodí do dialera nebo do měřící sondy. Prázdnou krabičku si dejte na klíče, HI. Celkové zapojení vypadá takto:

IO 4011 a pár součástek okolo nabastlíme buď nějak do luftu nebo na kousek univerzálu. Tlumivky slouží k blokování VF napětí ( čtyřwaťáci můžou vypustit ). Najdete je ve starých vyřazených kanálových voličích z TV ( taková stříbrná krabička z pocínovaného plechu - jsou to malé cívky, cca 15 z na feritové tyčince, jsou vetšinou rovnoběžně s deskou ). Dávač je také možné vestavět přímo do stanice, např. ve formele je fůra prostoru. Pokud bude dávač externí, dejte ho buď do plechové nebo "tišťákové" krabičky.

Dávač se připojuje paralelně k mikrofonu stanice, klíčování je navrženo pouze proti zemi, takže si ho musíte přizpůsobit na svůj TRX. Optimální úroveň modulace se nastaví jediným trimrem, který v dávači je. Dvě tlačítka na nahrávání mají pouze bezpečnostní důvod - nechtěně si nesmažete výzvu.

Nahraná výzva zůstane uložena i při vypnutí. Napájení jsem vyřešil čtyřmi aku 1,2 V 700 mAh, vloženými přímo do krabičky, ale je možnost použít 7805 a dávač napájet přímo z TRXu. Na mé aku by měl dávač vydržet při provozu víc než 24 h, což je podle mě celkem dostačující.

Pokud bude Yetti tak hodný a přinese kameru, potom tady možná jednou bude foto hotového dávače i ostatních našich "bastlů".

George, kaenge 2000

Nahoru ]



Slimák

Podivný název skrývá anténu, kterou jsem postavil jako první kdysi dávno v mých začátcích na CB. Dnes sice již není mezi námi, ovšem zřejmě ji budu vyrábět znova, protože:

1)
Chodí slušně
2)
Je skladná
3)
Nemá radiály
4)
Napájení na konci (koax je dole v ose antény)
5)
Je úzkopásmová

Jedinou její nevýhodou je délka, která se vyšplhá až na cca 7 m, takže to už se vrhá šutr do korun stromů trochu hůř, ale pořád to jde.

Na zhotovení slimáka lze použít kousek koaxu a drát, nebo, a to je lepší, plochou televizní dvoulinku. Tu seženete například z vašich TV rozvodů, čímž se vlastně zároveň zbavíte rušení TV ( pokud tedy nahradíte starou dvoulinku koaxem, HI ).

Konstrukce vypadá takhle:

Délky zkratovaného úseku, tj. kóta 2335 mm a 160 mm je nutné dodržet přesně! Případné ladění antény na nejlepší poměr PSV se provádí změnou polohy středního vodiče koaxu, posouváním na dvojlince najdeme nejlepší bod. Ladění je kritické, už 1 mm hraje poměrně velkou roli. Problém téhle antény je šířka pásma, asi bude dost těžké obsáhnout všech 80 kanálů. To ale může být i výhodou, protože tím působí i jako první selektivní člen a výrazně potlačuje rušivé signály z okolních pásem.

Slimáka pověste pokud možno alespoň do 10 m. Nejlepším způsobem zavěšení drátovky je asi napnutí silnějšího provázku mezi dva stromy a mezi ně pověsit anténu. Tím se dají krásně využít její vlastnosti, jelikož nepřekáží větve apod., jenže zase je to poměrně pracné.

Principielně je slimák "půlkou", napájenou na konci pomocí čtvrtvlnného zkratovaného vedení, které transformuje vysokou impedanci na konci půlvlnného dipólu na impedanci TRXu, v našem případě 50 Ohm. Tento úsek lze nahradit reaktančním článkem ( cívkou a kondenzátorem), který funkci přizpůsobení splní také a anténa bude dokonce kratší, nevýhodou je ale poměrně pracné ladění a také výsledky nejsou tak uspokojující. Předem varuji "narvat" do slimáka několik set wattů !, protože na otevřeném konci čtvrvlnného vedení je impedance řádu jednotek kiloohmů, tudíž napětí na něm je také poměrně vysoké a při velkém výkonu by se vám mohla snadno stát ze slimáka oblouková lampa :-). Ale 20 W snese v pohodě, víc vám ručka stejně nedá ( až na vzácné vyjímky - např. Vilík běžně tahá ze své All 27 i 50 W, ale vede z ní trochu víc drátů, než by se slušelo ... ) a i v tomto případě už to na kabelu slušně opaluje zvědavé prsty ( z praxe ... ).

Když jsem "zbastlil" slimáka poprvé, byl jsem z ní celkem vedle, protože byla mojí první Home Made anténou a chodila překvapivě dobře. Fakt je, že tenkrát jsem byl nadšenej z leččehos, uvidíme, jaké výsledky vydá ve verzi 2.0. Nejkrásnější na slimákovi je věc, že ho smotáte na loket, hodíte do batohu vedle ručky a jdete na kopec.

George, kaenge 2000

Nahoru ]



Umělá zátěž

Umělá zátěž slouží k vytvoření ideálních podmínek pro vysílač a lze pomocí ní objektivně posoudit např. útlum kabelu, výkon vyzářený stanicí nebo zesilovačem nebo pomocí ní nastavíte koaxiální kabely jiné impedance než 50 Ohm pro použití na CB. Zátěž má vykazovat pouze činný ohmický odpor, tzn. jakákoliv reaktance na ní je nepřípustná. Hodí se taky např. k programování selektivní volby, protože nerušíte okolí. Bez stínění se může použít taky jako anténa v malém prostoru, protože přece jen něco vyzáří.

zátěž

Odpory si kupte takové, aby snesly výkon, pro který zátěž plánujete. Já jsem chtěl zhruba 20 - ti wattovou, takže mám 24 odporů 1k2 1W. Není ale problém krátkodobě změřit i 100 W, pokud nemáte cihlu na mikrofonu, tak to odpory v klidu ustojí. Je dobré se snažit udržet minimální přívodní drátky k odporům, zmenší se tím parazitní indukčnost. Možná by stálo za to zátěž po konstrukci změřit na RCL můstku s proměnnou frekvencí, kam až se dá použít.

George, kaenge 2000

Nahoru ]



Korekční předzesilovač

Tenhle článek se trochu vymyká obsahové náplni našich stránek, nicméně mě tyto korekce tak zaujaly, že jsem se rozhodl něco o nich napsat. Pokud by někdo měl zájem je stavět, nechť se podívá do ARb 3/1996 ( modré ). Pokud byste měli potíže toto číslo sehnat, napište a já vám ho e-mailem zašlu.

Jedná se o korekční zesilovač s IO LM 1036, což je IO, který používá pro regulaci výšek, hloubek, balance a hlasitosti stejnosměrné napětí, které se řídí čtyřmi lineárními jednoduchými potenciometry ( platí pro STEREO ! ), což je ohromná výhoda. Tím odpadají starosti se sháněním tandemů, logaritmických potenciometrů a potenciometrů se středem. Také odpadá jakýkoliv praskot při stárnutí potenciometrů. Aby toho nebylo málo, IO obsahuje i funkci LOUDNESS, tzn. zvýrazňuje basy při nízké hlasitosti ( fyziologický průběh ).

Tenhle předzesilovač jsem postavil do svého tuneru. Nejedná se o žádné HI-FI, na konci jsou použité TDA 2030, nicméně pokud vytočím hlasitost a výšky naplno, tak šum je slyšet pouze pokud ucho nalepíte na reprobednu ( samozřejmě s vypnutým rádiem ... s ním bych asi už ucho neodlepil, HI ). Přitom výkon konců je asi 12 W na kanál.

LM 1036 je kvalitní předzesilovač za rozumnou cenu. IO stojí 130 Kč, 2x NE 5534 asi 60 Kč, plošný spoj z výše zmiňovaného AR 100 Kč. Celkem může konstrukce vyjít na čtři stovky. Možná, že nějaké stavebnice jsou levnější, nicméně o takovéhle kvalitě si můžou nechat jen zdát.

Audio technika mě moc nezajímá, ale pokud chci poslouchat, tak ať z toho něco je. Dnes můžete za cca 2000 Kč postavit poměrně slušnou domácí sestavu, pokud tedy nejste maniaky, kteří mají absolutní sluch a 100 W je nutný základ. Pokud by se objevil alespoň jeden mail ohledně tohoto problému, jsem ochotný svojí sestavu podrobněji popsat, tzn. včetně DPS, schémat atd.

George, kaenge 2000

Nahoru ]



GP CB 5/8 - závěsná anténa

gpcb58.gif

Zářič antény - celková délka 690cm - je ve spodní části tvořen povrchem zkratovaného kompenzačního kabelu - koax (mám vyzkoušen RG58). Horní část zářiče jsem vytvořil z měděného lanka - musí bít dimenzováno tak, aby uneslo celou anténu + váha napájecího vodiče a tah zakotvených radiál. V bodě připojení nap. kabelu a radiál je vhodné použít panelový PL konektor se 4 otvory - dobře se připevňují radiály. Místo spoje konektoru se zářičem je dobré zalít nějakou nevodivou hmotou, nebo alespoň zabandážovat izolační páskou. Takto zhotovená anténa většinou sedí (dobré PSV), ale pokud chce někdo laborovat, může nechat lanko delší a postupně zkracovat.

Yetti, kaenge 2000

Nahoru ]



Tříprvková směrová anténa YAGI na CB

A je zde. Dlouho avizovaná směrovka je pokřťená ( kyselým deštěm ), odzkoušená a alespoň trochu chodí. Je pravdou, že je to vlastně první funkční verze, tím chci říct, že vývoj se nezastavil, takže tenhle článek nebude k tomuto tématu asi poslední.

V první řadě upozorňuji, že anténa se opět řadí do ACHA ( kdo neví, co to je, nechť si přečte DIPÓL ), je závěsná, tudíž skladná a poměrně lehká. Celá stavba se dá stihnout za jedno odpoledne.

3eldrat.gif

Z tohoto obrázku by mělo být všechno jasné. Délky direktoru, reflektoru a rozteče prvků jsou:

Délka DIREKTORU: 469,20 cm
Délka REFLEKTORU: 518,00 cm
Vzdálenost direktor - dipól: 132,26 cm
Vzdálenost dipól - reflektor: 220,43 cm

Spodní ráhno vyrobíme také z bambusu nebo z jiného materiálu. Já jsem použil elektrikářskou lištu, kterou jsem uprostřed rozřízl a spojil jsem ji dohromady na celkovou délku dřevěnými klínky. Toto ráhno pouze udržuje prvky v jakés takés stabilitě. Pokud by to snad nebylo jasné, poznamenávám, že prvky MUSÍ být v ose.

Instalace a nastavení:

Anténu pověste někam do volného prostoru. Pokud by náhodou padala na nějakou stranu, musíte ji vyvážit, nejlépe na spodním ráhně. Připravte si nějakou normální anténu ( 5/8, 1/2 nebo holý dipól ) a dejte ji někam poblíž směrovky do alespoň podobné výšky. Pokud jste si nastavili samotný dipól, PSV by mělo sedět. Zkuste si odchytit nějaké stanice a zkoušejte. Otáčení jsme řešili tak, že jsme na konce horního ráhna přivázali pár metrů provázku a taháním za pravý nebo levý jsme směrovali. Toť vše, experimentujte a budete oceněni.

Provozní zkušenosti:

Směrovka byla zavěšena asi 6 m nad zemí, ve volném prostoru. Byla porovnávána s anténou GPE 27 - 5/8, 3 radiály, umístěnou ve výšce asi 13 m nad zemí. Obě na kótě Třemšín, 827 m n.m., JN69VN. Při lokálním spojení byl útlum z opačné strany směrovky asi 3 - 5 S oproti 5/8. Zisk z hlavního směru okolo 1 - 3 S, příjem na "boky" směrovky byl stejný jako na 5/8. Největším plusem směrovky bylo celkově podstatně nižší rušení ( až o 5 S ), takže stanice jste mohli brát sice pouze 5 S, ale také 5 R, což na 5/8 vypadalo S8, R2-3. Největší rozdíl byl zaznamenán při spojení do Hradce Králové, kdy na 5/8 byl S2, R3 a na směrovce S9, R5. Při DX spojeních byl zaznamenán zisk opět okolo 1 - 3 S. "Boky" ani zadek se nijak výrazně neprojevily, na směrovku i na 5/8 jsme s Vilíkem dělali celou evropu, aniž by se se směrovkou muselo točit. Směrováno na východ, kde se právě projevil zisk u jedné bulharské stanice. Celkové zhodnocení: Na 3-prvkovou Yaginu poměrně slušné výsledky, nicméně nejlepší je mít antény obě + anténní přepínač. Naším cílem ( spíše mým ) bylo dosáhnout většího množství spojení se stanicemi z Moravy a také přesáhnout náš vzdálenostní rekord z Třemšína přízemní vlnou - 280 km, Vizovice na Moravě.

P.S. Náš standartní výkon z Třemšína je okolo 20 - 50 W, víc jsme zatím nezkoušeli vzhledem k energetickým zdrojům. Neplánujeme ale snížení výkonu, takže pokud byste nás z Třemšína slyšeli a nemohli se na nás "dobouchat", zkuste nějak nastavit anténu a můžeme dát řeč.

Na slyšenou se těší George Tochovice a Vilík Pb.

Nahoru ]



Královna mezi drátovkami - anténa 2 x 5/8 lambda.

Tato anténa je se svou celkovou délkou téměř 14 m v dipólovém provedení nejnáročnější na konstrukci i na umístění (zavěšení) v okolním terénu. Proto předpokládám, že do stavby se pustí především ti, kteří mají s anténami podobného typu jisté zkušenosti a neodsoudí ji při prvním měření PSV. Při nastavování je nutné improvizovat a experimentovat, nicméně odhaduji, že výsledky budou stát za to. Odhaduji proto, protože jsem tuto anténu postavil pro pásmo 2 m ( on je totiž rozdíl, zavěšovat 16 m nebo 2,6 m, HI ), na CB nikoliv, ale nejdůležitější rozměry předkládám.

Trocha teorie:

Z této antény jsou odvozeny veškeré "pětiosminky". V podstatě se jedná o dipól 1,25 lambda, jehož maximální vyzařování v horizontální rovině je o 3 dB větší než u dipólu 0,5 lambda. Nemá cenu zde vést polemiku o fantastických ziscích různých "zázračných" antén, o tom někdy příště. Takže naše pětiosmina na střeše je vlastně polovinou zmíněného dipólu, jehož druhou polovinu nahrazuje "zrcadlový obraz" zbývající dolní časti. Tento systém je nahrazen ideální, nekonečně velkou a nekonečně vodivou zemní plochou. Řešení v praxi je známé: vodorovné radiály či protiváhy. Opět je značně diskutabilní, zda půlmetrové radiálky mají nějaký smysl na CB ( pozoruji, že námět na nový článek je jasný - název "Nenechte se oblbovat" ). Pětiosmina je tedy unipólem z dipólu 1,25 lambda, stejně jako je čtvrtka unipólem z dipólu 0,5 lambda. Největší odlišností oproti půlvlnému dipólu je nutnost sfázování obou ramen. Pokud by se tento bod vynechal, změnil by se vyzařovací diagram tak, že by vám zbyly jen oči pro pláč a na konci antény byste si mohli klidně udělat smyčku na krk :-) .

Celkové řešení:

Jedinou změnou proti půlvlnnému dipólu jsou zde dva kompenzační úseky z koaxu, viz obrázek.

maxdip.gif

Doufám, že s obrázku je vše jasné. Na jednom konci Cu lanka je vhodné spájet očko pro zavěšení. Pozor na to, abyste si nespletli koaxy, jako se to stalo mě, tzn. stínění se spojí dohromady i se středním vodičem pouze u toho konce koaxu, kde přechází v Cu lanko. U napáječe se sletují pouze střední vodiče. Rozměry uvedené na obrázku platí samozřejmě také i pro dolní polovinu dipólu. Kabely včetně napájecího nějakým rozumným způsobem ( kabelovou svorkou ) přiděláme na nosnou izolační destičku. Je také dobré po nastavení zabránit pronikání vody do koaxu, třeba zapatláním silikonem.

Anténu se snažte zavěsit alespoň 3 m nad zem. Je mi úplně jasné, že to půjde asi dost těžko, nicméně kdo se pustil do stavby, tak asi má i představu o tom, kam s anténou. Mě napadá pouze asi zavěšení mezi dva paneláky. Pokud byste měli zájem se podělit o zkušenosti, napište mi na e-mail. Výsledky mé antény na 2 m byly potěšující. Převaděč OK0C, který se topil v šumu, se vyloupl na 5R, S2. To bylo i cílem stavby této antény. Ať vám to chodí.

George Tochovice via Vilík Pb.

Nahoru ]



Ochrana proti přepólování:

Důvod vzniku tohoto článku je velmi jednoduchý: přepóloval jsem si stanici. Nestalo se to poprvé a asi ani naposled, ale tentokrát se ze stanice krásně kouřilo. Není to dobrý pocit a nepřál bych vám ho zažít.

Mé přepólované stanice:

Vidíte, že pojistka reagovala až naposledy. Po rozebrání formelky a vysypání kousků součátek jsem zjistil tyto škody: zničená stabilizace, přijímací IO a koncový tranzistor. Oprava byla celkem brnkačka, protože formelka je osazena klasickými součástkami na jednostr. plošném spoji. Cena asi 120 Kč za součástky.

U této nehody se mi už zatmělo před očima, protože hyena nebyla zrovna levná a SMD součástkami se to v ní jen hemží. Ovšem výbuch ve stanici způsobila pouze ochranná dioda, která po splnění své funkce ( přepálení pojistky ) opustila své místo na plošném spoji. Na místo ní přišla dioda asi na 5x větší proud a hyena po zapnutí naštěstí fungovala. To bylo radosti na starém bělidle.

Nejhorší pocit. Tušení mě nezklamalo, stanice kompletně vyhořela, oprava by přišla na 6800 Kč, takže jsem tiše zaúpěl a nadával si do blbců ( ale jenom chvilku ). Člověk se opravdu poučí až v takovémto případě.

Dost kecání.

Ve většině síbíček i levných dvoumetrů je jako ochrana použita dioda, připojená paralelně k napájecím přívodům. Pokud stanici přepólujeme, dioda vede a pojistka se přepálí. Je to hezké, levné, vtipné, ale v mnoha případech neúčinné, protože:

Co dělat?

ochrana.gif

Malá poznámka k použitému relé: pokud máte 4W stanici, stačí téměř jakékoliv relé, v tomto případě je dobré spíš hledět na spotřebu relé. Pokud vlastníte něco silnějšího a máte malé relé s alespoň dvěma kontakty, spojte je paralelně. Já jsem použil do všech svých zařízení relé české výroby, plněné netečným plynem ( mají na sobě modrou tečku = 12V ).

Na závěr vám přeji, abyste tuto ochranu nemuseli nikdy použít.

George Tochovice via Vilík Pb.


Nahoru ]



HamCom modem

Tímto článkem bych chtěl pouze inspirovat příležitostné bastlíře a experimentátory. Smyslem celé stavby je spíše seznámení se se základními druhy digitální komunikace. Vlastní stavba je velmi jednoduchá, více času strávíte s připojováním ke stanici a nastavením softwaru.

Druhy provozu:

Jednoduchá konstrukce nabízí poměrně dost. Pro provoz dálnopisu jsou možné rychlosti od 40 do 300 Bd. Pro příjem PR samozřejmě 1200 Bd.

modem.gif

Ze schematu je vidět, že opravdu o nic nejde. Tištěný spoj ve formátu F.Mravenec si můžete stáhnout zde, ale je možno modem nabastlit na kousek univerzální desky, je to asi rychlejší.

Software si můžete stáhnout zde nebo v sekci Download. Jedná se o HamCom, JVFAX a PKTMON. Nebudu se zabývat popisem softu, ten kdo modem postaví, zvládne i soft.

Zkušenosti s provozem byly zajímavé. Testovací stanice: Allamat 296 u Vildy v Pb, HyGen 323 na straně mé. Vzdálenost mezi námi je asi 15 km, signály při 4 W výkonu asi 7S, rádio téměř 5. Při provozu s HamCom softwarem při rychlosti 300 Bd byla úspěšnost přenosu téměř 100 %. Při příjmu telegrafu hodně záleželo na tom, zda operátor dává značky z ručního nebo z automatického klíče. Z automatického klíče byla úspěšnost opět téměř 100 %, ale při ručním okolo 30 %. Příjem PR jsem nezkoušel, ale Vilík ano, takže by sem eventuelně mohl něco dopsat, HI. JVFAX jsme pro nedostatek času nezkoušeli. Konstrukce u nás už odpočívá v šuplíku, ale snad časem modem opět vytáhnu - ono totiž na CB je využitelné pouze to, že si můžete "četovat", aniž by vás kdokoli slyšel. Na AMA je to jiné - RTTY použijete v závodech, CW také, využijete i JVFAX atd. Takže při konstrukci modemu na CB jde spíše o experiment než o rozumné využití.

Příště by se tady měli objevit praktické zkušenosti s PR na CB, provoz přes zvukovku a jiné zajímavé informace.

Připravil George Tochovice via Vilík Pb.

Příjem PR pomocí programu PKTMON jsem zkoušel. PKTMON je jednoduchý textový program, který vám umožňuje monitorovat pakeťáky, kteří mají Packet radio modem (Baycom). Akorát že tímto způsobem stejně nepochitíte více než 50% z celkového provozu. Z přijmutého paketu rozeznáte značku, příkazy, info nódu a to je asi tak vše. Log, který vidíte na obrazovce se průběžně ukládá do texťáku a koho by zajímalo, jak vypadá log z PKTMONu, nechť ať se podívá zde

Vilda Pb


Nahoru ]



Yagi 900 Mhz

Směrová anténa Yagi pro pásmo 33 cm

Tento poněkud nejasný název skrývá velmi jednouduchou věc. Směrovka pro mobily a pro kmitočty okolo 900 MHz.

Parametry:

prvků: 10
délka ráhna: přibližně 920 mm
zisk: 11 dB
impedance: 300 Ohm, sym.+trans. 50 Ohm
ČSV: to bych neřešil, vzhledem k vlastnostem telefonu a širokému kmitočtovému spektru

Stavba této antény vyžaduje hlavně dostatek vhodného materiálu a také trochu odvahy. Slabším jedincům doporučuji si anténu koupit a nechat odborně namontovat, výsledek je jistý a ruce zůstanou celé.

Obrázek říká vše:

900yagi.gif

Hlavní rozměry tedy znáte, malá poznámka k uchycení prvků. Já jsem použil plastové držáčky z TV antény, která se mi čistě náhodou povalovala za dřívím v kolně (asi se tam vylíhla). Je totiž úplně nejjednodušší vycházet z TV antény, materiál potom máme včetně symetrizáku a anténní krabičky.

Instalaci antény je dobré přenechat odborníkům, tedy mě :-). To by bylo sice ideální, ale ne každý má takovou možnost, aby si pro mě přijel :-))). Takže vám opět pomohou vaše zlaté české ručičky. Vyrobte si vhodný držák a anténu směrujte tak dlouho, až se dovoláte. Nečekejte zázraky, tam kde není signál, tam ani bůh nebere, zkuste se orientovat podle servisního menu.

Něco málo o servisním menu u mobilního telefonu 51xx/61xx

Tuto anténu, ještě než byla poctěna tímto humorným popisem, zbastlil George a já měl za úkol zjistit její vlastnosti. Např. přitažlivost blesků, náchylnost k samovolnému směrování, zrychlení při pádu ze střechy ;-))), ale mimo jiné taky zisk a směrovost.

Co jsem nemohl odhadnout byl zisk antény, a proto jsem oprášil na své NOKII 5110 servisní menu a pustil jsem se do toho. Nejpřehlednější viditelnost změn oproti anténce na telefonu je vidět v TESTU číslo 3. Předkládám obrázek testu a popis údajů na displeji telefonu.

net03.jpg Zde najdete seznam kanálu (BTS) vhodných pro potencionální handover seřazený dle kvality signálu. BTS, která je první na obrazovce 3, je aktuální na které právě telefon "visí".
  • 110 číslo aktuálního kanálu
  • 39 (první zleva) C1
  • 67 kvalita přijímaného signálu v dBm
  • 39 (první zleva) C2
  • N N (dole) N je normální priorita, L je nízká (low) a B je zakázáno (barred)
  • Zisk 11 dB je průměrný, protože anténa vykazuje různý zisk podle vzdálenosti dané BTSky, okolního terénu atd. Někde jsem naměřil 9 a jinde zase 13. Na mobilním telefonu je toto patrné jako jeden dílek navíc na stupnici signálu. Např. kde není signál na anténku telefonu žádný, tam třeba ani tato směrovka nepomůže.

    Vilda Příbram

    Podotýkám, že útlum RG58 na těchto kmitočtech je docela drsný, pozor na to, abyste celý zisk antény nepromrhali v koaxu - použijte nějaký jiný kabel, třeba i 75 Ohm ( menší útlum ) - k dostání např. u firmy MauseR v Příbrami. Zde vám také poradí co a jak. Pokud by se tento text někomu zdál jako reklama, potom má naprostou pravdu. Ať vám anténa slouží a co nejvíc volajících přeje vám a operátorům

    George Tochovice via Vilík Pb.

    Nahoru ]



    Dipól 27 MHz

    Tato "anténa" vznikla z krátkodobého požadavku vysílat na CB z víkendové chalupy. Určitě by se tento problém dal vyřešit namontováním klasické CB antény, nicméně anténa nebyla po ruce, kdežto materiál ano. Jako nosný stožár jsme použil "soušku" (pro neznalé - suchej dlouhej dřevěnej klacek - třeba smrk) asi 7 m dlouhou. K ní je přibita (tvrdě) hliníková trubka, kterou mi poskytla televizní anténa na 1 kanál (Cukrák) z domovského QTH. Druhé rameno dipólu tvoří měděný drát z neznámých (radši) zdrojů o průměru alespoň 2 mm. Může být lanko i drát, ale třeba i vyřazená konzole. K napájení antény lze použít jakýkoliv koaxiální kabel 50 i 75 Ohm (s ohledem na délku a útlum, samozřejmě). Sám jsem použil koaxiální kabel pro sítě, kterého mi jakýsi dobrý člověk nadělil několik desítek (stovek) metrů. U antény je podmínkou dodržet kolmost koaxu k anténě aspoň na třech metrech, to kvůli vyzařovacímu diagramu. Koax je vhodné nějakým vhodným způsobem fixovat ke stožáru (hlavně neskřípat pod hřebík), a zabránit průniku vody do kabelu. Ladění na nejlepší PSV se provádí symetrickou změnou délky obou ramen. Naladěný dipól je poměrně širokopásmový (PSV do 1,5 od A do D).

    Pozn.: Celý tento výtvor jsem instaloval za chalupou. Na toto místo je z návsi poměrně slušně vidět, proto mi sousedé "pogratulovali" už za necelou hodinku po stavbě (to ještě nevědí, co to je - ha ha). Možná tady časem přibude fotografie celé antény. Anténa patří do rodiny ACHA (anténa chudého amatéra). Praktické zkoušky v provozu prokázali klasické vlastnosti půlvlného dipólu. Pořizovací cena záleží na ceně Vaší práce, materiál typu co bůh dal se vždycky někde najde.

    dipol.gif

    P.S. Pravověrný RADIOAMATÉR se otřese, ale funguje to. Koho by čistě náhodou tento návod zaujal, či dokonce inspiroval, nechť pošle na níže uvedený e-mail zprávu. To mi bude dostatečnou odměnou za zveřejnění. Díky.

    Prostřednictvím provozovatele stránek

    Vilíka Příbram připravil

    George Tochovice

    Celý tento "návod" je pouze experimentem. Pokud by měl někdo zájem, není problém občas zveřejňovat konstrukce podobného typu (antény, QRP vysílače na CB, trochu selektivy, zdroje, matchery, nabíječky - vše okolo CB). Napište. Podle zájmu se budu řídit.

    George Tochovice --- e-mail: george@dejf.cjb.net


    Nahoru ]



    Matcher

    Matcher je zařízení, kterým transformujeme vstupní impedanci antény na výstupní impedanci TRXu. Jednodušeji řečeno, "ladíme" anténu na nejlepší PSV. Používám ho nejčastěji v provozu "portable", protože vetšinou není čas pro několikeré sundavání a nandavání antény na stožár. Matcher je pro CB nabízen i v síti prodejen Allamat. Nikdy jsem neměl možnost ho vlastnoručně zkoušet a posoudit, nicméně cena je poměrně vysoká. Systémem HM (Home-made) lze cenu stáhnout na koupi dvou PL - konektorů.

    Mezi uživateli CB panuje názor, že toto řešení je, mírně řečeno, na nic. Že se dá takto provozovat nenaladěná anténa i v domovském QTH, může potvrdit Aleš Slavětín. Dalším odůvodněním je i to, že v radioamatérském provozu je používání matcherů naprosto běžné od nejnižších KV pásem až po pásmo 6m. Profesionální matchery dokonce přizpůsobí anténu, aniž byste o tom věděly. Po naladění se na určitý kmitočet uslyšíte pouze zavrčení servomotorků a můžete vysílat. Nevýhodou na CB je nutnost ladění se už o 5 kanálů vedle, ale to vyplývá z konstrukce.

    matcher1.gif

    Tolik na úvod. Pokud jste se prokousaly až sem, jste na dobré cestě. Schéma zapojení jsem převzal z Amatérského Radia. Je velice jednoduché, horší je to s mechanickou konstrukcí. Kondenzátory doporučuji objednat u firmy HADEX, audio - video. Mají název "Vzduchové ladící kondenzátory 320 + 370 pF z přijímače DOMINO". Tyto kondy bez problémů vydrží 100 W na 28 MHz (více jsem nezkoušel - kdo má chuť pustit do nich víc, nechť mi napíše, jak to dopadlo). Cívka je zhotovena z postříbřeného drátu o průměru 1,5 mm, asi 8 závitů na průměru 12 mm. Matcher jsem umístil do krabičky spájené z oboustranného kuprextitu. Kdo má tohoto materiálu tolik, aby z něj mohl vyrábět krabičky, ví o čem píšu. Není nad to, když máte krabičku "na míru" a k tomu dokonale stíněnou. Stínění celého matcheru je totiž podmínkou.

    Teď k provozu. Pokud jste celý matcher postavily, zapojuje se do soustavy takto:


    CB stanice ---> PSV metr ---> matcher ---> anténa


    Stanici zaklíčujeme na nejnižší možný výkon (je li možnost, ubereme napětí na zdroji asi na 11V, stanice dává obvykle menší výkon a tudíž minimalizujeme riziko poškození koncových VF tranzistorů) a protáčením obou kondenzátorů najdeme místo s PSV 1:1 nebo nejmenší možné. Tím je nastavení skončeno. Pouze upozorňuji na to, že vlastně pořád vysíláte, takže pozor na to, abyste se neladily na kanálu, kde je provoz.

    matcher2.gif

    Mé zkušenosti dokázali, že přizpůsobit lze vše od šroubováku až po stovky metrů drátu (ale třeba i auto nebo kolo). Matcher však není zázračný, proto občas narazíte na "anténu", která prostě přizpůsobit nejde. Řešením je namontovat do matcheru výkonově odpovídající přepínač a tím měnit indukčnost cívky. Těchto případů jsem však zaznamenal minimálně, proto jsem toto ve své konstrukci vynechal. Dipól, který je zveřejněn někde tady blízko, jsem přizpůsobil v rozsahu 24 - 30 MHz na PSV do 1:1,2. Nikdo sice nezaručí vlastnosti dipólu na těchto kmitočtech, ale TRX to rozhodně přežije (a já taky).

    Adresa firmy HADEX:

    Prostřednictvím provozovatele stránek Vilíka Příbram

    připravil George Tochovice

    Doplněk k Matcheru:

    Stalo se mi něco, s čím jsem nepočítal, ale co jsem měl předvídat. V matcheru mi "zasvítily" kondy. Důvod: velké napětí mezi deskami: Příčina: velká vstupní impedance přizpůsobované antény.

    Srozumitelněji: vyrobil jsem si anténu Windom, která má vstupní impedanci někde kolem 600 Ohm. Připojil jsem matcher, zaklíčoval na 2 W a anténu jsem bez problémů přizpůsobil k vysílači, PSV 1:1. Pustil jsem 100 W a co neslyším: sykot a praskání v matcheru. Ten jsem ihned rozebral a šáhl jsem si na kondenzátor. Málem jsem si spálil prsty. Totiž pokud trochu započítáme, tak zjistíme, že na impedanci 600 Ohm je při 100 W napětí přibližně 250 V. Vzdálenost desek kondenzátoru je asi 0,2 mm. Elektrická pevnost suchého vzduchu je asi 3 kV/mm, vlhkého asi 1 kV/mm. Kondenzátor v prostředí "po dešti" tedy teoreticky vydrží 200 V. Pokud k tomu připočteme ještě třeba nějakou tu pilinku na rotoru, pak je celkem jasné, proč došlo k tomu, co se stát muselo.

    Řešení: Pro čtyřwaťáky jen další důvod, proč "netopit", ti nemusí dělat nic. Pro ostatní: Sériově s proměnnými kondenzátory zapojíme kondenzátor 1n/1000V. Tím se napětí rozdělí na obou kondenzátorech a zmenší se jejich zatížení. Zmenší se i jejich celková kapacita, u mě ze 720 pF na 430 pF, což není zas tak kritické. Ovšem přesto je třeba dát pozor na velmi vysoké vstupní impedance přizpůsobovaných antén nebo kusů drátu při relativně velkém výkonu.



    Své připomínky, nápady a milostné dopisy od opačného pohlaví na e-mail: george@dejf.cjb.net



    Nahoru ]



    Teleskopická anténa

    Na přání jednoho ze čtenářů (Lopéze Brno - jediného, který mi napsal) jsem se rozhodl, že antény se zde budou objevovat častěji. Zde je:

    Teleskopická anténa s protiváhou

    Na úvod bych chtěl podotknout, že důvodem vzniku této antény byla snaha zužitkovat teleskopickou anténu, dlouhou asi 1,4 m, která se mi doma bez užitku povalovala. Od této antény tedy nemůžete čekat žádné zázraky, ovšem kdo má chuť experimentovat, prosím. Další poznámka se týká toho, že pokud by někdo chtěl skutečně "chodivou" anténu, ať raději šáhne po dipólu. Snad se tady časem objeví ještě "jéčko" a snad i ta směrovka.

    Takže co budeme potřebovat:

    Nejprve navineme na izolační trubičku asi 20 závitů drátu tak, aby se závity nezkratovaly. Výhodnější je právě lakovaný drát, kde tato podmínka odpadá. Na mé cívce jsou mezi závity mezery asi 1 mm. Abych nemusel popisovat dalších x - kroků, zde je obrázek:

    Teleskop

    Cívka je ke krabičce připevněna stahovacími páskami, z těch je rovněž zajišťovací kroužek. Konektor jsem nepoužil, kabel je přes průchodku rovnou přichycen. K ladění této antény je dobré mít po ruce druhého člověka, který na vás zakřičí, až bude ručka PSV metru úplně dole. Ladění je poměrně ostré, i 1 mm hraje roli. Pokud máte nastaveno PSV lepší než 2, raději už s feritem nehýbejte a anténu dolaďte změnou délky zářiče.

    Při instalaci nejprve zjistíme, jaká poloha se pro anténu naskýtá. Buď ji instalujeme tak, že protiváha je vodorovná a napájení svislé nebo naopak, tj. vodorovné napájení a svislá protiváha. V první případě je anténa "čtvrtkou" nad jedinou protiváhou, v druhém půlvlnný dipól se zkráceným zářičem napájený uprostřed. Toto platí při délce protiváhy 2.62 m. V těchto polohách je anténa nejlépe funkční a "chodivá". Pokud ale nemůžete zajistit tyto podmínky, nic se neděje, anténu naladíte také a se 100 waty doženete veškeré nedostatky (HI).

    Na konec malá poznámka. Anténa je pořád několikrát lepší než pendrek na ručku (nebo spíš na ...). Z pořádného kopce (u mě z Třemšína) lze i s tímto navázat poměrně slušná spojení. Nicméně mnou zhotovená anténa už asi rok odpočívá v anténním nebi (nebo v pekle). Pokud ji přece jen někdo budete stavět, napište mi o výsledcích.

    Prostřednictvím provozovatele stránek Vilíka Příbram

    připravil George Tochovice


    Nahoru ]



    Automatické klíčování - VOX

    VOX

    Toto vyzkoušené schéma ( obr.1 ) předkládám na žádost jednoho z vás. Je velice jednoduché, takže jen pár slov.

    Zařízení lze v pohodě vestavět do stolního mikrofonu. Pokud by váš mikrofon spolehlivě nespínal vox, zařaďte před něj ještě předzesilovač podle obr. 2. Při použití elektretového mikrofonu zapojíte odpor, tak jak je to naznačeno na obrázku.

    Celé zařízení jsem doma vyzkoušel na nepájivém poli, celkem ke své spokojenosti. VOX nereaguje na nárazy, ale až na delší hluk. Časová konstanta je podle mě optimální a nemá cenu ji měnit. Ve spojení se stanicí jsem VOX nezkoušel, zařízení nepoužívám. Možná by stálo zato zařadit do obvodu napájení a na mikrofonní vstup VF tlumivku, bůhví, co to bude dělat u ručky s pendrekem. Klíčování si musí každý vyřešit podle svého RIGu, pokud by si někdo nevěděl rady, zašlete schéma zapojení mikrofonu vaší stanice a já se vám pokusím pomoct, ale bude to chvíli trvat.

    Prostřednictvím provozovatele stránek Vilíka Příbram

    připravil George Tochovice


    Nahoru ]